Shut The Fuck Up

Ráno, když sem si byl klasicky zaplavat na dvojce s Pekosem, sem se od něj dozvěděl, že Honza viděl v Poděbradech Sochora. Samozřejmě sem si říkal, že to je nějaká Honzova feťácká stíha a nevěnoval sem tomu moc pozornost. Jak se blížilo odpoledne, nedalo mi to a dohodnul sem se s Pekokosem, že to půjdem omrknout. Kolem půl čtvrtý, jsme už stáli před jeho domem vybaveni foťákem a nutnou dávkou nadšení z toho co bude. Naneštěstí vylezla jen jeho matka a řekla nám, že Dejvid bude doma až tak za hoďku. Nadšení z Sochorova návratu z nás neopadlo, ba naopak ještě víc se vystupňovalo, když už jsme teď vědeli, že je fakt doma... Za hoďku sme teda už zase (dneska potřetí) kempili před jeho domem a nedočkavě drtili zvonek. Foťák sme tentokráte díky schopnosti píkose neměli :/ Jaké to bylo překvapení, když na nás z okna vykoukla tlustá Sochorova tvář bílá jak stěna. Jen co sem popad dech,sem mu řek ať de dolů. Po pár sekundách se nám naskyt pohled na Dejva, kterej viditelně přibral aspoň 35 kilo. Přes špinavé tričko se na jeho "těle" rýsovaly hnusný tučný prsa a pod nimi neuvěřitelně GIGANTICKÝ panděro.

Já: "No čau Dejve!!"
Sochor: "Nazdar."
Já: "Kdes jako byl poslední 2 roky? Co stebou bylo?"
Sochor: "Byl jsem v práci. Ve skladě, v Praze."
Já: "Si nějak ztloustnul ne?"
Sochor: "Jo, docela dost."
Já: "A jak dlouho tu budeš?"
Sochor: "9 dní tady budu."
Já: "Zejtra s náma musíš zajít do hospody..."
Sochor: "Tyvole, ja se vůbec nemlžu ožrat. Včera sem vyclastal půl flašky vodky a nic."
Já: "Jo jasně, takže zejtra večer vyrazíme?"
Sochor: "Já se vůbec nemůžu ožrat."
Já: "Jasný, takže zejtra navečer u tebe?"
Sochor: "...půl flašky vodky a nic..."
Já: "Fajn, fajn zejtra se teda k večeru stavíme. Ne že na nás zase budeš hrát, že nejseš doma..."
Sochor: "Tak jo."
Já: "Tak čau no."
Sochor: "Ahój."

Když sme odcházeli, shodnul sem se s Pekosem na tom, že Sochor vypadá ještě víc retardovaně než si ho pamatujem z dob dávno minulých. Rychlost jeho mluvy a kvalita vyjadřování klesla tak o 70% a to už předtim byla zhruba na úrovní pacienta z Bohnic. Mno nic, už se tešim na zejtřejší delši setkání 3tího druhu.