Shut The Fuck Up

Tři tejdny dozadu konečně proběhla kalba s ymperem, která byla naplánovaná už minimálně měsíc předem. Asi nebude překvapením, že eště dva dny před akcí se vlastně nevědělo, kam se pude. Fakt malá klasika. Naštěstí x0cht vytáh nějakou svoji hospodu, kde snad slavil narozky nebo co. Když tam ovšem zavolal jeho kolega z čétéčka cyppísek, vysmáli se mu ponejvíc (asi už ho znali). Nakonec to tedy musel pořešit ten schopnější z ČT a už byla ruka v rukávě.
Já sem si naplánoval, že se eště před akcí zastavím u své kamarádky Veru. Vlak na Masarykovo nádraží mi měl podle Verunky jet v 11:55. Když sem teda dorazil před nádražní budovu a hodiny ukazovaly 11:50 přesně, neodpustil sem si oslavný taneček, že sem aspoň jednou na nádru včas. To se změnilo v okamžik, kdy sem vstoupil do haly a světelná tabule mě informovala o tom, že vlak už měl jet ve 45, ale naštěstí má 8 minut (wtf?!) spoždění. Po výměně peněz za lístek s postarší zaměstnankyní českých drah sem okamžitě vyrazil na druhé nástupiště. Vlak už tam stál a tak sem zaplul do podchodu. Po pár schodech mi známý zvuk dával tušit, že už je to zase v prdeli. Po zmíněném 10sekundovém vypětí sem šel celej zpocenej zchecknout vlaky. Naštěstí už v 11:56 jel nějakej rychlík, kterej měl překvapivě taky spoždění 8 (?!) minut. Dobelhal sem se na druhý nástupiště, kde už bylo pár elitně oblečených a načesaných kreatůr. Poodstoupil sem a rozjel krutej idle. Přijíždí vlak, nasedám, pouštím music. Venku je kolem 20°C, ve vlaku samozřejmě daleko víc. Rozhoduju se sundat si mikinu a boostuju se piškoty. Po chvilce si už otvírám okýnko, jinak bych totiž fakt chcípnul. Žeru a oddávám se ladným tónům z malé krabičky, když v tom si všimnu týpka co sedí přes dveře naproti mě. Vypadá tak na 28-30, kouty jak svině, brejličky - no prostě g33k. Čte si jakousi knížku a zhruba v 5ti minutovejch intervalech si jí přiloží k obličeji a začne jí olizovat/inhalovat - těžko říct, možná obojí. Při této přiležitosti zjišťuju název knízky - "Daňový systém 2008". Řek bych, že tím se dost vysvětluje, nicméně si na něj dávám radši pozor. Později mě napadá, že je to možná kočičí knížka o níž vypráví kocour v Červeném Trpaslíkovi (... nosem se jede po řádce a pachy se z ní uvolňí samy ...) a tak sem už v klidu. Cesta do hlavního města mi vyjímečně utelka jako voda a už vystupuju na hlaváku.
Díky rekonstukci budovy sem nasměrován do jediného funkčního podchodu. Unáší mě davem, nebráním se. Vycházím před nádraží a odebírám se do prava kvůli MHDčku. Kupodivu nacházím přesně tu samou zastávku v níž mě při minulé navštěvě veru & anet poctil svojí přítomností random cikán a chtěl po mě pěťo, které si udajně v zastávce nechal položené na lavičce. Ach ty romantické vzpomínky na večerní Prahu. Bus/tramvaj/whatever/dunno přijíždí překvapivě rychle, nasedám. Po pár minutách se ocitám na Olšanském náměstí. Poučen z minulé návštevy, využívám zkratku a strafeuju si to kolem vietnamských prodejců prapodivně skrytým podchodem. Pár kroků a už sem na místě.
Zazvoním a po chvilce čekání se objevuje Veru s novou barvou vlasů. Prohodíme pár slov a už sme u ní v bytě. S radostí oběvuju racio chlebíčky, kterých se po chvilce zmocním. Než si poslechnu pár storék z poslední doby a vysměju se její učební tabuli overtakenu jí booka. Klasicky pošlu přes qip pár kontaktům nějaký fiktivní zprávy, které vždycky zajistí dobrou zábavu. Pak padne řeč na zabezpeční wifi, který verunka nebyla schopná rozjet. Uběhne doba úměrná 6ti kliknutím myši a všechno je cajk. To by ovšem veru nesměla mít německou spolubydlící, vlastnící nb s německýma oknama, který evidentně nerozpoznali wpa2-psk. Po pár pokusech, který vyustíly stejně jen v to, že se mi notebook německy vysmál, nastavuju wpa-psk a fok. Veruna navrhne, že bychom měli konečně dokoukat rozkoukanej film. Souhlasím. Za pár minut zjišťuju, že její stroj je typickej komp ženský. Všude nainstallovány tuny prapodivnejch softů, reakční doba pár minut. No na x264.720p to prostě stačit nemohlo ani omylem. Nakonec to vyustí v sledování kreslenýho tarzana za hudebního doprovodu Petra Muka ...:D Během filmu nás 2x otravuje Vašek a děsně fňuká, co že mu to Veru napsala na icq. Bavím se.
Sežeru kuřecí a checkuju v linkovaném sešitu channel. Veru se mi směje co to používám za podřadnej chat, ale my elitní idleři víme svoje, bez sešitku ani ránu. Tyfeček nevimkdy napsal, že je schopnej dorazit v 6 a tak se bez obav vydáváme na procházku, která mě přesvědčila, že nejen v Kutné Hoře se jde pořád jen do kopce. Nakonec se už klasicky stavujem v nedalekém Albertu, kde si Verunka Pletáčková musí nakoupit svůj oblíbenej stuff. Dorazíme dom, otvírám tvaroh. S myšlenkou, že se eště před hospou posilním, ho bez rozmyslu odkládám na stůl a něco Veronice vysvětluju, když v tom slyším nějaký mlaskání. Otočím se, ale už je pozdě. Hrůzné dílo je dokonáno. Kočka, eště nedávno vypadjící jako yoda, si naprosto nechutně a odhodlaně vodí můj tvaroh po mapě. Znechucen a ponížen se odebírám k pytlíku piškotů a dávam jim co proto. Kolem 18:30 vylejzáme ven, směr televizní věž, kterou po chvilce míjíme a už sme skoro u hospy. Loučím se s Veru a odebírám se do hospody U Sadu.
Otevírám dveře, abych zjistil, že za nima se nachází prostor zhruba metr na metr po jehož právé straně sou další dveře, naprosto stejné jako ty, kterýma sem zrovna přišel. Se strachem, že za nima se nachází stejný prostor a já se tak ocitnu v cube chytám za další kliku. Tam už se naštěstí nachází zmíněný podnik. Ve velkém stylu McZuzky checkuju pravou stranku, kde se nachází jen pár místních buranů. Du teda zpátky doleva k baru a askuju barmanku, kde že to je rezevace pana Davida Luckermana. Sem informován, že naše orgie se budou odehrávat o patro níž. Procházím prapodivným labirintem úzkejch chodeb, až se dostanu k točitým schodům. O patro níž se nachází další bar a hromady stolů. Du doleva, kde sou opět nějaký místní rookies. Vacím se a du prozkoumat zbylou část. U jednoho stolu sedí týpek, kterej si čte knihu, což evidentně vypovídá o tom, že tohle náš stůl nebude. O kousek dál seděj nějaký 2 random lidi a tak se ptám kolemjdoucí obsluhy. Je mi řečeno, že náš stůl bude nejspíš ten literární. Du teda za týpkem a ptám se ho, jetli je to stůl rezervovanej na Luckermana. Po positivní odvědi se ho ptám, kde teda doprdele je. Po komické scénce, kdy zjistím, že je to ymper si sedám naproti. Naposled sem tohohle týpka viděl v roce 2k2 na invexu, takže mě zas tak moc nepřekvapuje, že sme se nepoznali. Po pár úsměvnejch okamžicích doráží ginger_kid Dyndula. Hned nazačátku sem si nechal zkušně udělat vlastní účet, protože všichni víme jak tyhle kalby v 15 lidech dopadaj. Ympah si jede pivečko, dyndy vodu a víno a já už se klasicky krmím colou. Dyndy mi na lístek uděluje razítko, který si přinesla z práce. Po chvilce příde ňákej týpek, co nám má sloužit a povídá, že nám všechno bude psát na jeden lístek. Řikám mu - fakt ne, že nebudu platit nějaký howna co nakonec nikdo neměl. Týpek se na mě koukne a řekne "Neřikej mi tyvole, na střední sme spolu nechodili...". Zprvu jsem rozčarován touhle opravdu cennou a tak trošku víc homoseXuální informací, nicméně se snažím vlastní účet obhájít. Nutno podotknout, že mi to značně stěžuje Dyndula, která má potřebu toho týpka neustále informovat, že když si tam sama natiskla vlastní razítko, tak je jako všechno cajk (llama?). Týpek po chvilce odchází, vlastní lístek je obhájen, vítězství.
Časem dorazí cyppísek, kterej okamžitě machruje s nejmenší vaskularitou, kterou sem kdy u zdravého neochrnutého dospělého člověka viděl. Zanedlouho po něm se objeví flouty, klauny a jeho žena. Doráží i tyf s haoulí, stings a párek. Že jako poslední dorazí yenda, snad nikoho ani překvapit nemůže, takže vás překvapim tím, že po něm dorazil eště xicht. Všichni něco řešej, Dyndy si mě porád fotí a tyfeček objednává místní klasiku v podobě 20ti topinek. Nerad bych opoměl to, že nás obsluhuje týpek, kterej je víc legie, než legie legiem kdy bude. Má prapodivnej EMO účes, zelený tričko s nápisem něco ohledně jaká lama to je, který až nápadně připomína legieho UAX. Cypp objednává kuřecí plátek v pikantním těstíčku, kterej se postupem večera stane volbou nejednoho skill0ra. Z ničeho nic mi do ruky příde prapodivnej papírovej reklamní sráč, co se dáva na stůl. Tehle je ovšem speciální - elitní. Má vyřízlej nápis LEMON něco. Někdo ze stolu, flouty, klauny a jeho žena to ovšem zkušeně modifikoval tak, žej je vystouplý pouze EMO. Pln nadšení posílám tento boží výtvor dál po své pravici. Postupem času se propacuju od dyndy co nejdál, protože už mě přestává bavit jak si mě pořád fotí. Tyf nás informuje, že duo tweakerů gimp & lůďa nedorazej, protože sou s nějakejma holkama v Kutné Hoře (zlol). Taky časem dorazí první várka topinek. Vyslechnu si pár stérek ohledně toho, jak Haoule polyká celý česneky. Všechno visuálně doprovází párek, kterej okamžitě jednu z topinek zkušeně umísťuje pod stůl.
Z ničeho nic do hospody přídou dva týpci, jejichž oděv budí postvátny despekt. Dokutálí se i k našemu stolu a informují nás, že propagujou nějakou děsně fér ps3 pařbu - Dead Space. Snad víc než jejích vizáží a prací, sem pobaven tím, jak se mistrům ČR v q3 snažej vnutit nějakej brak. Když se je o tom dyndy pokusí informovat, týpek zareaguje otázkou "Takže vy všichni tady něco hRajete?". Xicht bleskurychle spawnuje situaci tím, že prohlásí "No hlavně tady Dyndula". Random_gays nám pouštěj trailer na zařízení, jež mají na šňůrce připevněno kolem krku. Trailer končí a bejt tam ptaah, už mu dává 3 hvězdičky a komentář hodný tRosky. Náhle nás informují, že pro nás mají připravenou soutěž. Náš - kvalitní stůl se od nich ihned odvrací a sere na ně. Zato klauny, flouty, cyppy a paní klaunová sou uvytržení. Dostávají jakousi magnetickou stavebnici z tyček a koulí a cílem je složit krychli. Komu se to prý podaří dostane přívěšek na klíče v podobě svítilny. Flouty neuvěřitelně rozdrtí cyppa, klaun poráží nevim koho (asi svoji ženu). Nicméně se ukazuje, že je to jedna z těch akcí pro uplakaný děti a ceny dostávají všichni zúčastnění a Dyndula (lol?). Poté co si všichni složej svoji uberleet svítilničku se supersvítivou diodou, se u stolu nachází hned několik dementních dyndul, které tuto zbraň využívají místo osvědčeného blesku u foťáku. Okamžitě se z našeho dvojstolu stává disco laser show a každej svítí někomu do xichtu. Zrovna řešíme s yendou starý dobrý časy s OSP (shaRp by malo slintal blahem), když mi dyndy začne svítit do levýho oka. Otočim se a říkam jí, že je fakt nejlepší. Když tento vskutku imbecilní pokus o vtip zopakuje už asi po devátý, pokouším se jí vysvětlit, že jestli toho nenechá dostane fakt už facky. Dyndy se nesmyslně urazí a je klid.
Znenadání nás opouští klauny s paní klaunovou a kupodivu i flouty. Když se ho ptáme o co se jako pokouší, infomuje nás, že nemá prachy a blablabla... no prostě nejhoší howna. Odhází v půl jedenáctý (!) a na to se nezapomíná. Cypp nám už asi po čtvrtý během večera ukazuje svoji značně nezdeformovanou ruku a jede se dál. Kolem půnoci odchází i hlavní hvězda večera ymper, a v půl jedný odchází i Dyndy s Cyppem (!). Cypp se pokouší zaujmout tím, že nikomu nepodá ruku a rychle upaluje za dyndy sic mu nohy stačí. Pooser.
Konečně se v pohodě můžem usadit u jednoho stolu a řešit opravdu důležitý věci. Haoule okamžitě rozjíždí dyndy_namotávácí_hair_style, je veselo. Yenda Potterů s Davidem Luckermanem řešej brejle, což mě okamžitě zaujme a postupem času se mi podaří vypilovat vlastní teorii ohledně xichtovejch brejlí. V podstatě spočívá v tom, že když si rozšlape vlastní brejle získá ohromej strength boost a spoustu užitečných skillů na úkor toho, že okamžitě oslepne. Po pár marnejch pokusů stingse vyvolat bitku s protějším stolem, Tyf objednává dálší várku topinek. Závolá si legieho a řiká mu, že by rád dal další topinky. Legiemu spadne čelist a odpovídá otázkou "zase 20 ? :O". Po prohraném mentálním souboji s tyfem se rozhodne uskutečnit objednávku bez dalších problémů. Topinky mizej jedna za druhou, především díky jirkovi, kterej předvádí neuvěřitelná čísla. Né náhodou si vysloužil svůj novej nick Toasty. Nikdo už nemůže, jen jirka koketuje s poslední topinkou. Během tohoto heroického zápasu nás jen tak mimochodem informuje, že je ekvivalentem nějakýho týpka co vycucává hotdogy (llama?). Kolem druhý yenda začíná dělat, že se mu chce děsně spát. Můj pokus naboostovat ho lightningem ze svítilničky se míjí účinkem. Toasty praví, že tam do čtyř taky nebude a tak se de nakonec platit. Xocht z týpka na_střední_sme_spolu_nechodili vymámí zálohu v podobě litra a půl a už procházíme labyrintem hospody směr ven.
Venku se se všema loučím, zamáváme si s Hauoulí a už si to šinu směr Olšanské Náměstí. Samořejmostí je využití vietnamského invisible podchodu. Na místě zjišťuju, že na tramvaj nikdo nečeká, jízdní řád je nějak nesmyslnej a tak se odebírám pěšky směr hlavák. Po chvíli si uvědomuju, že sem vlastně od přírody děsně línej a tak cestou nastupuju do nějaký 55ky. Na hlaváku se ocitám cca ve 2:30, takže mám eště 2 hoďky času. Nejdřív zkušeně obejdu policajty, kteří očividně zasahují v přilehlém parku a nenápadně se teleportnu do nádražní haly. Zchecknu soupisku vlaků a vytuhávám u nějakýho prapodivnýho sloupu jež je vybaven oválným LCD panelem na němž běží Hledá se Nemo. Po asi 10 minutách si uvědomuju, že sem obklopen partičkou asi 10ti cikánů a tak se rozhoduju jít ven na "čistej" vzduch. Venku míjím uidlený policajty a mizím z parku přeplněnýho smažkama a týpkem co chčije za chůze aniž by se namáhal banalitama jako sundat si kalhoty. Du si pěkně směr Václavák s marnou nadějí, že tam bude situace lepší. Pár desítek minut si postojím nedaleko zastávky a poslouchám music. Pak si říkám, že bych si ten Václavák fakt moh dát. Nasazuju tempo, které odpovídá rychlosti myšlenkových pochodů dynduly a vyrážím. Cestou dolů sem potkal asi 25 černochů v péřovkách, který jen tak postávaj u baráků. Když už sem byl dole, tak sem si řek, že toho asi bylo málo a dal sem si to zase znova nahoru. Počet negrů se zdvojnásobil a už mě pomalu začli registrovat i nějaký báby ve stánkách a začly na mě pokřikovat "klobáááááááááásy a páááááárky v rohlíku". S úsměvem na rtech a slušností mě vlastní poděkuji a dekuju se pryč. Abych se nenudil du si posedět do toho zmaštěnýho parčíku u hlaváku. Ulehám na lavičku abych splynul s okolím a nahazuju idle. V náhohodnej čas se odebírám ke druhé světelné tabuli do nádražní haly. Pod ní se nachází asi 20 laviček a na všech se po sobě vzájemně povalujou homelessové všech druhů a velikostí. Po menší čekačce se odebírám na nástupiště a po větší čekačce přijíždí i vlak. Nasedám, rozvaluju se, pospávám. Zatraceně nekvalitním idle umocňuje eště checking zastávek, abych náhodou neodjel někam do Kolína. Vypadávám v Poděbradech a odebírám se směr domov. Nejvíc utahanej si dávám tvaroh, umeju se a kolem 6tý du chcípnout jak nikdy předtím.

Fotky by Dyndula:

ymper a tyf

hvězda večera ymper

tyfeček s haoulí

klauny a paní klaunová

x0cht

combo 20ti topinek

yenda a jirik_

Piknovi z uR

xicht a flouty

zábava v plném proudu

můj megahairstyle

Cože vole?!

--cypped

dead space gay #1

dead space gay #2

sleduju trailer

cypp, flouty a klaun sledujou trailer

Co jim tam flouty asi předvádí? ^^

Cypp se sám směje svojí dětské ručičce.

Haoule

páRek

--clowned

Dyndula

paní klaunová

funni aleRt

yenda právník